Třesina
Podle této unikátní lokality, která má pro nás zcela zásadní význam, jsme pojmenovali i náš spolek. Lokalita se nachází v centrální části CHKO Český kras na území NPR Karlštejn mezi obcemi Hostim a Svatý Jan pod Skalou. Jedná se vápencový vrch, který tvoří výraznou dominantu v okolní krajině. Na jeho jižním svahu se nachází zhruba 3 ha skalních stepí a suchých, převážně kostřavových trávníků a přibližně stejná plocha lesostepí a světlých lesů, především borů a doubrav se zastoupením dubu šípáku. Na převážně strmých a skalnatých západních svazích se nachází několik enkláv skalních stepí, a lesostepí a zde také na ploše zhruba 2 ha obnovujeme světlý les. Na vrcholové plošině jsou dodnes patrné zbytky pravěkého hradiště. Přirozenou protiváhou této lokality je protější břidlicový masiv Velké hory, na jejímž jižním úpatí se nachází výletní hostinec U Krobiána, ve kterém sídlíme. A přímo nad touto hospůdkou již začíná jedna z ploch, o které se zde staráme, a na které bývají několikrát do roka k vidění naše ouessantské či kamerunské ovečky.
Podle této unikátní lokality, která má pro nás zcela zásadní význam, jsme pojmenovali i náš spolek. Lokalita se nachází v centrální části CHKO Český kras na území NPR Karlštejn mezi obcemi Hostim a Svatý Jan pod Skalou. Jedná se vápencový vrch, který tvoří výraznou dominantu v okolní krajině. Na jeho jižním svahu se nachází zhruba 3 ha skalních stepí a suchých, převážně kostřavových trávníků a přibližně stejná plocha lesostepí a světlých lesů, především borů a doubrav se zastoupením dubu šípáku. Na převážně strmých a skalnatých západních svazích se nachází několik enkláv skalních stepí, a lesostepí a zde také na ploše zhruba 2 ha obnovujeme světlý les. Na vrcholové plošině jsou dodnes patrné zbytky pravěkého hradiště. Přirozenou protiváhou této lokality je protější břidlicový masiv Velké hory, na jejímž jižním úpatí se nachází výletní hostinec U Krobiána, ve kterém sídlíme. A přímo nad touto hospůdkou již začíná jedna z ploch, o které se zde staráme, a na které bývají několikrát do roka k vidění naše ouessantské či kamerunské ovečky.
|
|
|
Lesostep na Třesině je domovem naší největší populace okáče metlicového. Foto P. Skala
|
Vápencové bradlo nad ulicí Třesina v Hostimi. Foto P. Skala
|
Přestože Třesina není primárně botanická lokalita, roste zde celá řada vzácných a ohrožených rostlin jako například kosatec bezlistý (Iris aphylla), devaterník šedý (Helianthemum canum), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), lomikámen trojlaločný (Saxifraga tridactylites), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), modřenec chocholatý (Muscari comosum), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), zběhovec trojklanný (Ajuga chamaepitys), záraza bílá (Orobanche alba), ožanka hroznatá (Teucrium botrys), třemdava bílá (Dictamnus albus), hlaváček letní (Adonis aestivalis), či včelník rakouský (Dracocephalum austriacum) a je zde i poměrně velká populace koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis bohemica).
|
|
|
Netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera) na Třesině. Foto P. Skala
|
Běloskvrnáč pampeliškový (Amata phegea) je na Třesině hojný motýl. Foto P. Skala
|
Lokalita je ale spíše známá výskytem řady velmi vzácných druhů hmyzu, zejména motýlů. Z těch nejdůležitějších jmenujme alespoň okáče metlicového (Hipparchia semele), který zde má zřejmě nejpočetnější populaci v ČR (aktuálně zhruba 4 tisíce kusů), dále hnědáska květelového (Melitaea didyma), pro kterého je tato lokalita jediným a posledním místem výskytu v Čechách, kriticky ohroženého soumračníka podobného (Pyrgus armoricanus), s. proskurníkového (P. carthami), či s. skořicového (Spialia sertorius), nebo rovněž kriticky ohroženého modráska východního (Pseudophilotes vicrama), pro kterého je Třesina posledním útočištěm v centrální části Českého krasu, případně velmi vzácného a rovněž kriticky ohroženého lišejníkovce šedavého (Paidia rica), který je z celé ČR znám pouze z několika lokalit v povodí dolní Berounky. Na Třesině je také poměrně početná a stabilní populace ploskoroha pestrého (Libelloides macaronius), z vzácných brouků je zde k vidění například kriticky ohrožená bezkřídlá mandelinka Timarcha goettingensis, žijící na suchých trávnících, či vzácný krasec Dicerca berolinensis, jehož larvy se vyvíjejí v umírajících habrech.
Kriticky ohrožený včelník rakouský (Dracocephalum austriacum). Foto P. Skala
|
Devaterník šedý (Helianthemum canum) na Třesině. Foto P. Skala
|
|
|
|
Prosvětlený okraj lesa na vrcholu Třesiny. Foto P. Skala
|
Lesostep na Třesině. Foto P. Skala
|
Sklenářka - ZOO Praha
Usedlost Sklenářka se rozprostírá na jihozápadním úbočí vrchu Palírka a navazuje na výběhy afrických kopytníků v severní části ZOO Praha. Usedlost bývala dříve obklopena vinicemi a sloužila jako viničný domek. Později se díky pastvě ovcí a koz na svazích v okolí Sklenářky obnovily prosluněné a suché biotopy, které hostily řadu vzácných stepních organismů. Po utlumení pastvy v 50. letech minulého století ale svahy rychle zarůstaly křovinami.
Cílem současné péče o lokalitu, která započala v r. 2018, je obnova stepních strání a pokus o návrat vzácných rostlin, motýlů, syslů i dalších organismů. Naše zásahy spočívají v odstraňování dřevinného náletu a zavedení pastvy několika kusů ovcí.
Usedlost Sklenářka se rozprostírá na jihozápadním úbočí vrchu Palírka a navazuje na výběhy afrických kopytníků v severní části ZOO Praha. Usedlost bývala dříve obklopena vinicemi a sloužila jako viničný domek. Později se díky pastvě ovcí a koz na svazích v okolí Sklenářky obnovily prosluněné a suché biotopy, které hostily řadu vzácných stepních organismů. Po utlumení pastvy v 50. letech minulého století ale svahy rychle zarůstaly křovinami.
Cílem současné péče o lokalitu, která započala v r. 2018, je obnova stepních strání a pokus o návrat vzácných rostlin, motýlů, syslů i dalších organismů. Naše zásahy spočívají v odstraňování dřevinného náletu a zavedení pastvy několika kusů ovcí.
Lesostep na usedlostí Sklenářka. Foto O. Sedláček
|
Charakter rozvolněné lesostepi. Foto O. Sedláček
|
|
|
Rozkvetlé stepní trávníky s mateřídouškou na Sklenářce. Foto O. Sedláček
Pohled od usedlosti Sklenářka na svahy vrchu Palírka. Foto O. Sedláček
